www.espero.sk


M. Repka: Nejsme bezmocní

ukázka zo str. 47 – 49

A jsme při konceptech. Charakterizovat koncept není složité, intelektuálně pochopit, co je koncept, intelektuálně rozeznat klady a zápory konceptů taky není těžké, přesto je velmi těžké, a pro většinu lidí až nemožné, zbavit se otroctví konceptů, osvobodit se z řetězů, které člověka poutají ke konceptům. Přesto nám nic jiného nezbývá, chceme-li účinně podpořit mír.

Intelektuální pochopení záporů konceptů je první věc, o kterou se musíme pokusit. Takže to hned zkusíme. Začneme tím, že si jasně vysvětlíme, co je koncept. Potom si vysvětlíme klady a zápory konceptů a nakonec způsob, jak se od konceptů osvobodit. (O téhle tématice pojednává podrobněji kniha „Fenomén moudrost“)

Co je tedy koncept? Koncept je všechno to, co se projevuje v našem vědomí. Představme si čisté vědomí, neprojevené, jako úplně prázdný dům. Není v něm nic, jen zásuvky na elektřinu, topení a holé zdi. Je to nezařízený dům. Takový dům v sobě obsahuje všechny možné způsoby zařízení. Když nezařízený dům vsadíme do vesmíru, pak kdekoliv ve vesmíru si ho inteligentní bytosti, které ho budou chtít obývat, zařídí po svém. V kterékoliv době to udělají, vždy to udělají po svém. Udělají právě to, co je v té době pro ně nejvýhodnější. Na úrovni planety Zem to znamená, že ve starověku by si lidé zařídili neobývaný dům jinak než ve středověku nebo dnes. I dnes by ho jinak zařídili lidé na severu, jinak na jihu, jinak příslušníci mongolského národa a jinak příslušníci slovenského národa. Jinak by si ho zařídili bohatí a jinak chudobní, jinak vzdělaní a kultivovaní lidé a jinak nevzdělaní a nekultivovaní lidé. Pořád by šlo o stejný nezařízený dům. Každému by umožnil realizovat jeho představu o tom, jak by měl vypadat dobře zařízený dům. Kdyby však byl tento dům zařízený, možná, že by se našel někdo, komu by jeho zařízení vyhovovalo, ale většině rozhodně ne. Někteří by vyměnili část zařízení, někteří by nejdříve všechno vyhodili a potom si ho zařídili po svém. Takže prázdný dům umožňuje člověku zařídit si ho výhodněji, než když je plný. Proto je nejlépe plný dům nejdříve vyprázdnit. Jen prázdný dům v sobě obsahuje všechny možnosti. A stejně tak prázdné vědomí v sobě obsahuje všechny možnosti. Vědomí, v kterém jsou myšlenky a představy, obsahuje v sobě jen všemožné kombinace těchto myšlenek a představ. Tak jako v zařízeném domě můžeme jen přemísťovat a různě kombinovat už existující nábytek, tak ve vědomí, které je zaplněné myšlenkami a představami můžeme jen přemísťovat a kombinovat už existující myšlenky a představy. Vyprázdnit vědomí od myšlenek a představ však není tak velká práce. Kdyby totiž bylo vědomí zaplněné jen myšlenkami a představami, byl by už na světě dávno mír čímsi úplně přirozeným a válka cosi jasně zvrácené. To, co nám ztěžuje realizaci míru je vědomí zanesené koncepty. Koncepty jsou i myšlenky a představy, ale jsou to velmi velké koncepty. Jsou jako veliké skříně v domě. Ty snadno vidíme jako něco, co nám znemožňuje zařídit si dům po svém. Ale koncepty ve vědomí jsou jako tisíc drobností v přeplněném domě. Zkuste se zbavit ve svém domě nebo bytě velkých věcí. Až tak těžké to není. Stačí jedno rozhodnutí. Ale zbavit se drobností, které nám to, či ono připomínají a tak či onak dennodenně slouží, to je téměř nemožné. A právě tyto drobnosti jsou koncepty. Čili koncept je rozlišování mezi dobrem a zlem, spravedlností a nespravedlností, úspěchem či neúspěchem, životem a smrtí, zdravím a chorobou - tedy v podstatě každé rozlišování je koncept. Minulé, budoucí i přítomné, vlastní i cizí, hrubé i jemné, vzdálené i blízké, vznešené i nízké, to vše jsou koncepty. Ale i kdybychom se toho všeho zbavili, i tak bychom ještě nedosáhli stav prázdného vědomí, které je osvobozené od všech konceptů. Dokud slyšíme zvuk, každý zvuk je jen koncept, každý obraz je jen koncept, i chuťové vněmy jsou jen koncepty, i všechny vůně a pachy jsou jen koncepty, i pocit vnímání tělem je jen koncept. A to ještě není všechno, protože dokud myslí cokoliv chápeme, dokud usilujeme vyprázdnit si vědomí od konceptů, i tato snaha je koncept. Takže toto mám na mysli, když hovořím, že je potřeba dosáhnout takového stavu vědomí, ve kterém není ani jeden jediný koncept. Čisté vědomí je tedy totožné s neprojeveným vědomím, s vědomím, které v sobě obsahuje všechny možné projevy.

Pomocí konceptů není možné poznat neprojevené vědomí. Neprojevené vědomí je možné dosáhnout jen dokonalou relaxací. Když se vědomí ustálí, úplně zklidní, koncepty zmizí samy. Jako voda, kterou nikdo nečeří, je čistá a průzračná, tak je i vědomí, které nic nečeří, čisté a průzračné. Dokud to však tak není, každé rozhodnutí, které uděláme s rozčeřeným vědomím, je znečištěné a ovlivněné tím, co v sobě právě obsahuje. Vědomí rozčeřené pamětí (všemi našimi vědomostmi a zkušenostmi), asociacemi, názory, ideami, očekáváním, obavami a chtěním zkresluje naše vnímání skutečnosti, proto takto ovlivněni nejsme schopni objektivně posoudit situace. To ale znamená, že právě koncepty jsou příčinou, že se ocitáme v sebeklamu a zmatku, koncepty jsou příčinou, že podléháme iluzím, a proto konáme zaujatě a nesprávně.

Když je vodní hladina pokojná, věrně odzrcadluje obraz. Když je rozvlněná, obraz je pokřivený. Meditace je jako uklidnění vodní hladiny. Je to ztišení práce mozku. Když je mozek pokojný, věrně odzrcadluje skutečnost. Koncepty jsou přitom tím nejjemnějším vánkem, který čeří hladinu vody a ruší pokoj mozku. Jestliže jsou informace o skutečnosti, které dostáváme pokřivené, pak je i naše rozhodnutí pokřivené. Jestliže je náš protějšek na tom stejně, jak si můžeme porozumět? Meditace bez konceptů vede k takovému pokoji, který nám umožňuje vidět skutečnost nezkresleně, takovou jaká opravdu je a ne, jakou bychom ji chtěli mít.

Jen ten, kdo není ovlivněný žádnými koncepty, dokáže vidět skutečnost takovou, jaká je. Kdo z nás to však dokáže?

Nejsnadnější je získat schopnosti zastavit myšlení při nehybnosti těla. Až potom, když dokážeme zastavit myšlení při nehybnosti těla, protože jsme poznali myšlení, dokážeme ho zastavit i v běžném životě. I schopnost zastavit fantazii získáme opět jen při nehybnosti těla. Až potom, když dokážeme zastavit fantazii při nehybnosti těla, protože jsme fantazii poznali dokážeme ji zastavit i v běžném životě. A to také platí i pro koncepty. Ale na rozdíl od myšlení a fantazie, kterou dokážeme zastavit za určitých podmínek bez předcházejících zkušeností i v běžném životě, schopnost vědomě zastavit a poznat koncepty můžeme získat jen meditací. Správné informace o správné meditaci tedy nekončí při myšlenkách a fantazii, ale upozorňují i na koncepty.

Pouvažujme teď a zkusme si v duchu představit všechny známé politiky. Zkusme najít jediného, který dokáže rozhodovat neovlivněný koncepty. …